Zase ty Velikonoce... tentokrát v Severním Irsku

Zase ty Velikonoce... tentokrát v Severním Irsku

Po Nepálu letos první výlet. A zase do pořádné zimy. Já ji svým způsobem miluju. Je drsná, nehostinná. Pro nás, co máme dobrodružného ducha, ideální. Pro mé kamarády prý nikoliv :-) Ale myslím, že si to stejně užili jako já!

Vše jsme odstartovali v Dublinu, kam jsem se těšil zejména na místní puby s irskou hudbou. Ale na co jsem se těšil úplně nejvíc, byl nějaký ten výšlap. To bych nebyl já, že :-) A když nám do toho ještě krásně prudce pršelo, na vrcholu sněžilo, museli jste se prodírat močály, občas do něj zapadli po kotník a vítr vás odhazoval pár metrů do strany, tak si to nešlo jinak než užít :-) Ale ne každý den byl takhle báječný!

Ale k věci. Původní návrh být v Irsku byl smeten ze stolu, takže po Dublinu, kde jsme pouze přenocovali a zašli na pár piv, jsme hned brzy ráno vyrazili na sever. Tedy do Severního Irska. A jak se ukázalo, Winter is coming nás doprovázelo jak co se týče počasí, tak i scénami, neboť naše cesta byla nečekaně ve znamení Her o trůny.

Jako první rychlá zastávka byla "Dark Hedges". Hezké místo, ale přijeďte sem brzy ráno, jinak si ji neužijete. Ty kvanta turistů zničí všechny sny o romantice. A to nebylo léto!

Po krátké procházce jsme pokračovali na sever na Fair Head. Málo lidí, krásné drsné pobřežní prostředí, z kterého vidíte až do Skotska. A zde jsme také stanovali v závětří trosek.

Další dnem byl hlavním cílem Obrův chodník na pobřeží Causeway. Ale cestou jsme se zastavili na dalším velmi frekventovaném místě. A to na ostrůvku Carrick-A-Rede. Kdo si chce projít po mostě, musí si zaplatit a přetrpět miliony turistů. Opět místo hezké, ale kdo chce klid, rozhodně to vynechte...

Obrův chodník je asi nejzajímavější lokalita pro turisty. Naštěstí ti zůstanou na hlavním místě a dál už tradičně nedojdou. Takže na tomto místě se už občas davu vyhnete. Ale samotu tu také nezažijete...

Na další den nám předpovídaly nejhorší předpověď. Pořádný slejvák. A to jsme měli tentokrát plán, na který jsem se těšil nejvíc. Vyrazit do hor. Popravdě jsem nevěřil, že se přátelé hecnou a nakonec plán dodržet. Za což mají můj maximální obdiv. Takže jsme vyrazili na Mourne Mountains u Newcastlu. Bylo nám tedy doporučeno nikam nelézt, ale aspoň jeden kopec byl nutností. Aspoň teda pro mě. Přátelé se po kratší procházce celí promáčení vrátili. A já na vrcholu místo deště zažil sněžení a vítr, který mě odhodil o pár metrů. Byl to nejlepší moment v Irsku :-)))

Poslední den jsme strávili v parku u Bryansfordu, kde jsme kempovali. A ještě si zajeli na Castle Ward, tedy na Winterfall, kde jsme zase zmokli jak slepice...